Nejvyšší vrchol Orlických hor Velká Deštná leží v nadmořské výšce 1115 metrů. Vrchol je situován 3 kilometry od Deštné. Dříve se používal název Sedmihradská hora. Vede sem pěší stezka. Na vrcholu najdete jednoduchou rozhledu (Štefanovu vyhlídku), ze které je za předpokladu dobrého počasí výborná viditelnost široko do kraje až k Hradci Králové a na Kralický Sněžník. Člověk se rád podívá z výšky na okolní svět, ale někdy musí podstoupit určité oběti. V celku nejde zase o nic extra – vzdáte se lenošení a hurá na nejvyšší horu Orlických hor.
Velká Deštná se mohla až donedávna chlubit hned dvěma nej – je to nejvyšší hora Orlických hor, a zároveň měla na svém temeni nejmenší rozhlednu tohoto pohoří. Byla jí vyhlídková věž ze čtyř otesaných kmenů spojených do tvaru pyramidy. Ve výšce pouhých pěti metrů se nalézala jednoduchá vyhlídková plošina. I těchto pět metrů však stačilo na to, aby se z ní otevřel úchvatný kruhový rozhled.
Rozhledna byla postavena v srpnu 1992 díky pionýrům z Náchoda, kteří mají základnu v osadě Kamenec. Věnovali ji panu Štefanu Matejíkovi, místnímu hajnému a bývalému členu Horské služby v Deštném, k jeho šedesátinám. Od té doby se jí říkalo Štefanova vyhlídka. V roce 2003 byla již značně chatrná rozhledna nahrazena novou, opět dřevěnou, o něco málo vyšší konstrukcí. I ta však v drsných podmínkách brzo zvetšela, a proto byla v roce 2010 stržena. Velká Deštná tak nyní zůstává bez vyhlídkové stavby. (Již dříve se objevovaly snahy o vybudování „klasické“ rozhledny, ať už z kamene nebo kovu, pro komplikace při jednáních s majitelem pozemku Janem Kolowratem Krakovským však nikdy nebyla žádná stavba realizována.)
Na Deštné stávala podobná vyhlídková věž již několikrát v minulosti. „… Jdeme neustále do strmého vrchu, a na vrcholu kolkol vysoké lesy vyhlídku zastiňují. Není tu ani rozhledny ani restaurace. Před několika lety stávala tu jakási dřevěná pavlač nebo „tribuna“, ale tu vichr a bouře rozmetaly…“ (Čeněk Kalandra: Krajina Orlická, str. 92. Vydáno jako 7. svazek edice KČT „Českým krajem“ v Praze roku 1895.) Pravděpodobně byla věž vždy po čase obnovována (sloužila zároveň jako triangulační bod), nebot‘ se o ní zmiňuje i několik turistických průvodců z 20. a 30. let dvacátého století.
Dřevěná věž na Velké Deštné stávala i v sedmdesátých letech, jak dokládá fotografie pana Ivana Pašťalky: „Fotku jsem pořídil v zimě 1976-77. Jak dlouho byla tato rozhledna v provozu si nevzpomínám, ale myslím, že byla zlikvidována již koncem 70. let.“
